Mistrovství světa v hokeji, které se konalo v Praze v roce 1972, je jednou z nejvýznamnějších kapitol v historii československého hokeje. Tento turnaj, hostěný v hlavním městě Československa, přitáhl pozornost fanoušků z celého světa. Tento ročník mistrovství světa byl zvláštní nejen svým místem konání, ale i politickým kontextem, ve kterém se odehrával. Pouze několik let po pražském jaru v roce 1968, v atmosféře, která byla stále ovlivněna politickými a sociálními událostmi té doby, se hokej stal nejen sportovním, ale i kulturním a politickým fenoménem. Na ledě byla konkurence vysoce napínavá. Zatímco Sovětský svaz, v té době hokejová velmoc, byl považován za favorita, československý tým vstoupil do turnaje s vysokým odhodláním a neuvěřitelnou podporou domácích fanoušků. Zápasy mezi Československem a SSSR byly nabitými souboji, které přesahovaly hranice běžného sportovního rivalství. Významným momentem turnaje bylo, že proti všem očekáváním Československý tým triumfoval a získal zlaté medaile. Tento úspěch nejenže vyvolal obrovskou radost a národní hrdost v Československu, ale také posloužil jako symbol odolnosti a ducha československého národa v obtížných dobách. Výhra na mistrovství světa v roce 1972 měla dlouhodobý dopad na československý hokej a dodnes je vnímána jako jeden z největších úspěchů v historii země v tomto sportu.