Fotografie Langhansova, pohlednice, Dr.Alois Rašín

Stav: Solidní

Rozměr: 8,8 cm x 13,9 cm

...MUDr. Jaroslav Hausman deset let po této události v časopisu Sport a hry napsal, že valná hromada se tehdy odbývala dne 2. listopadu 1892 v Kaulichově domě na Karlově náměstí. V Kalendáři českého studentstva na rok 1893–1894, který pojednává o událostech školního roku 1892/93, se na straně 27 píše, že v listopadu 1892 se konaly dvě valné hromady Slavie, a to 4. (ta byla řádná a jednalo se na ní hlavně o autoritářství starších členů) a 14. (projednával se návrh na oslavu stých narozenin Jana Kollára). O založení cyklistického odboru není na této stránce kalendáře zmínka. Na straně 115 je však již uvedeno, že byl nově založen cyklistický odbor.
Kaulichův dům na Novém Městě pražském čp. 285 (na rohu Karlova náměstí č.21 a Zderazské ulice, dnes Odborů, č.17) se ve skutečnosti jmenoval U Červeného zvonu, též Na Vršku (ve 14. stol. také V Podhrbí). Koncem 19. století jej však vlastnila Helena Kaulichová. Dům byl později zbořen. Na jeho místě se dnes tyčí nová moderní bílá kachlíková budova se stejným číslem popisným, pouze vchod z Karlova náměstí má nové č.19.
Ve stejném měsíci, kdy byl ustanoven cyklistický odbor, došlo ve Slavii ještě k jedné zajímavé události, neboť dne 5.11.1892 byl za předsedu literárně-řečnické Slavie zvolen významný politik a pozdější ministr financí JUDr. Alois Rašín (1867-1923).
Zatímco kalendář na roky 1893-1894 se o slávistické cyklistice zmiňuje jen letmo, následující kalendář na roky 1894-95 již podrobně popisuje všechny zdary cyklistů. Mezi sedmi nejúspěšnějšími slávistickými závodníky nacházíme i medika Jana Jánského (1873-1921), pozdějšího slavného lékaře, který narozdíl od 3 krevních skupin objevených K. Landsteinerem, stanovil 4 skupiny.
Prvním starostou cyklistického odboru se stal MUDr. Václav Kubr. Následujícího roku však již v čele odboru stál Václav Bartošek, který však spolu s Karlem Reisnerem a i jinými ze Slavie vystoupil. Reisner poté založil proti Slavii Sdružení závodníků „Trojlístek“ a do něj soustředil téměř všechny české cyklistické závodníky. Zbylí slávisté povolali na osiřelý stolec starosty architekta Karla Ankrta (nar. 1867 ve Vražkově, okres Litoměřice). Volba to byla vynikající. Ankrtovi se podařilo během krátké doby získat nové závodníky. Později po zániku cyklistického odboru založil i samostatný slávistický sportovní klub a stal se jeho prvním předsedou a také prvním čestným členem. Dr. J. Hausman o něm v roce 1907 mimo jiné napsal: „Těžko jest si představiti větší a činorodější lásky ku klubu, než prokázal mu tento první opravdu vzácný muž“. „Bez něj“, jak dále poznamenává Hausman, „by byla vratká lodička existence Slavie asi se ztroskotala“. Ankrt později zdarma vypracoval plány první slávistické tribuny na Letné, která byla postavena v roce 1901.

Zdroj: T. Donner Odbor přátel Slavia